Pískomilové 2016 a 2017
Tak jste se konečně dočkali! A čehože vlastně? No přeci poohlédnutí se za pískomilnou dvouletkou 2016 a 2017. Ano, je tomu skutečně tak, nějak jsme se nikdo nedostali k tomu, abychom napsali pár řádek o sezóně 2016. Vím, je to neodpustitelná ostuda, ale ujišťuji Vás, že se tak stává maximálně jednou za 10 let. Maje momentálně ruku v sádře, nalézám konečně chvilku ku psaní.
A teď už tedy k samotnému stručnému shrnutí toho, co se v obci pískomilné za ta dvě léta událo. Přibylo 5 lezců na celkových 60. To je pěkné, pomalu, ale jistě. Oblasti se též rozrostly. Konkrétně o Tubož a Údolí Roklice s Loubenským potokem v roce 2016 a Nové Osinalice 2017. Shodou okolností jsou to všechno sektory Dubských skal. Holt jsou velké a stále je z čeho vybírat. Celkem působili Pískomilové již ve 42 oblastech. Titul přibyl jeden, dohromady 9. Avšak Vilda s Karlem mají po čtyřech, tak to snad letos zmáknou. Extra pískomil stále čtyřikrát. Ovšem Honziš přidal 5 oblastí, má jich již 11 a z povinných mu schází pouze Labák, což určitě letos dá. Radek sice přidal další tři oblasti, 2016 jednu, 2017 dvě a má jich již úctyhodných 18, stále mu však chybí Labák a Teplice. Tak Bossi, hurá do toho. Největší tahouni Iwoš a Bojsa během uplynulých dvou sezón neudělali ani jeden zářez. To je na pováženou. I já to flákám, dva zářezy předloni, vloni už jen jeden.
Podíváme-li se na vrtochy počasí v minulých obdobích, nebyly na tom s lezeckými podmínkami poslední dva roky špatně. Rok 2016 byl počtem „suchých“ dnů nadprůměrný, 2017 lehce pod průměrem posledních deseti let.
Závěrem snad jen tolik. Český pískomil žije, a to je dobře. Ví se o něm, netrhá v žádném směru nějaké rekordy, ale to se od něj ani neočekává a je to tak v pořádku. Už nějakou dobu je naživu myšlenka uspořádat společné setkání nás, které spojuje stejná vášeň. Vášeň pro lezení. Lezení na písku. Nás, co nejsou líní se hecnout a vylézt za den víc cest, než bychom asi normálně lezli. Uvidíme, zda se to podaří zrealizovat ještě letos.
Krásnou sezónu s množstvím parádních výstupů a minimem zranění či jiných nepříjemností, nekonečnou chuť vzlínat a překonávat překážky nejen lezecké, přeje všem
Jiřik
Lezbě zdar!
A teď už tedy k samotnému stručnému shrnutí toho, co se v obci pískomilné za ta dvě léta událo. Přibylo 5 lezců na celkových 60. To je pěkné, pomalu, ale jistě. Oblasti se též rozrostly. Konkrétně o Tubož a Údolí Roklice s Loubenským potokem v roce 2016 a Nové Osinalice 2017. Shodou okolností jsou to všechno sektory Dubských skal. Holt jsou velké a stále je z čeho vybírat. Celkem působili Pískomilové již ve 42 oblastech. Titul přibyl jeden, dohromady 9. Avšak Vilda s Karlem mají po čtyřech, tak to snad letos zmáknou. Extra pískomil stále čtyřikrát. Ovšem Honziš přidal 5 oblastí, má jich již 11 a z povinných mu schází pouze Labák, což určitě letos dá. Radek sice přidal další tři oblasti, 2016 jednu, 2017 dvě a má jich již úctyhodných 18, stále mu však chybí Labák a Teplice. Tak Bossi, hurá do toho. Největší tahouni Iwoš a Bojsa během uplynulých dvou sezón neudělali ani jeden zářez. To je na pováženou. I já to flákám, dva zářezy předloni, vloni už jen jeden.
Podíváme-li se na vrtochy počasí v minulých obdobích, nebyly na tom s lezeckými podmínkami poslední dva roky špatně. Rok 2016 byl počtem „suchých“ dnů nadprůměrný, 2017 lehce pod průměrem posledních deseti let.
Závěrem snad jen tolik. Český pískomil žije, a to je dobře. Ví se o něm, netrhá v žádném směru nějaké rekordy, ale to se od něj ani neočekává a je to tak v pořádku. Už nějakou dobu je naživu myšlenka uspořádat společné setkání nás, které spojuje stejná vášeň. Vášeň pro lezení. Lezení na písku. Nás, co nejsou líní se hecnout a vylézt za den víc cest, než bychom asi normálně lezli. Uvidíme, zda se to podaří zrealizovat ještě letos.
Krásnou sezónu s množstvím parádních výstupů a minimem zranění či jiných nepříjemností, nekonečnou chuť vzlínat a překonávat překážky nejen lezecké, přeje všem
Jiřik
Lezbě zdar!
<< Zpět